VI. Kameny vin

Téma z Písma

Tu přistoupil Petr k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíce sedmkrát?" Ježíš mu odpověděl: "Neříkám nejvíce sedmkrát, ale sedmdesátsedmkrát." 

(Mt 18,21-22)

...A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale zbav nás od Zlého.

Jestliže totiž odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec, ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec neodpustí vaše poklesky..."

(Mt 6,13-15)

 

Variace

Říká-li se obrazně o Holanďanech, že se rodí na kole, lze říct v tomto smyslu o každém člověku, že se rodí s nůší na zádech. S nůší, do které se nám celý život sypou kameny naší minulosti. A vzhledem k tomu, že mezi námi není nikdo, kdo by vlastní minulost neměl, jsou naše nůše víceméně zaplněné až po okraj. A minulost, dovolím-li si na ni pohlédnout jako lékař, je svým způsobem nemoc. Nemoc, na kterou se sice neumírá, ale pod jejíž tíží se člověk ohýbá, skomírá, a která dokáže ochromit jeho cestu ke smysluplnějšímu životu.

Zmiňovanou chorobou tvoří kameny vin, které nám do nůše padají. Dělí se na dva druhy: našich vin, kterými hřešíme proti Bohu, bližnímu a sobě, ale i cizích vin, které jako balvany přiletí od našeho okolí a zraní nás. Po čase oba druhy kamenů vyplní obsah nůše a začnou postupně zavalovat nás samotné. Pomalu, ale jistě. Od paty po kolena, do pasu, až jsme zavaleni do vlastního hrobu přikrytého kamennou mohylou.

Člověk - ať už mladý nebo starý - cítí, že je toho na něho už nějak moc, že se potřebuje zbavit minulosti, a začne volat o pomoc. Někteří se v takové chvíli obracejí k alkoholu nebo drogám, jejichž chemické vzorce mají kameny rozbít, jiní otvírají dveře psychologických a psychiatrických ordinací a žádají o rady nebo o pilulky. Další utápějí minulost v nepřetržité zábavě.

Pamatujme ale, že svěříme-li svoji minulost psychologovi, bude nás učit, jak na ni zapomenout, svěříme-li svoji minulost psychiatrovi, předepíše nám nejspíš tabletky na spaní.

Domnívám se a mám s tím i zkušenost, že existuje ještě lepší cesta než výše uvedené. Cesta ke zpovědnici. Svěříme-li totiž svoji minulost Ježíši Kristu, uzdraví ji.

Ti, kteří chodí do zpovědnice už dlouho a pravidelně, mohou - a nad tím se každý zamysleme -  propadnout určité zpovědní rutině. Spočívá v tom, že si postupem času vybereme pár vlastních hříšků, pár malých kamínků z celé veliké nůše, coby stavební materiál k postavení tradičního zpovědního vyznání. A už se nezamýšlíme nad tím, že život přináší den co den nové události a nové situace, kde se můžeme dopouštět skutků, které mají rozměr kamenolomu.

Mimoto bychom se měli konečně zamyslet nad obsahem jedné věty, kterou nás naučil samotný Kristus. V Otčenáši se modlíme, aby nám Bůh odpustil naše viny v takové míře, v jaké jsme je my odpustili našim viníkům. A to je vážná věta. Je to jediná věta z celého Otčenáše, která je následně Ježíšem zdůrazněna v dalším rozvinutí textu této modlitby.

Nevysypávat tedy ve zpovědnici z nůše jenom kamení, které jsme do ní naházeli sami, ale před zpovědí vysypat před Boží tvář i kameny, které nás udeřily do tváře a přiletěly z rukou lidí, kteří žijí kolem nás, a my jsme nebyli ochotni jim odpovědět chlebem...

Žijeme v čase, kdy vstupujeme do prostoru postní doby. Doby, která je určena především k tomu, abychom v ní vysypávali své nůše kamení. A nejen to, ale abychom právě v ní vylezli také z našich hrobů, abychom odvalily kameny z vlastních pohřebišť a spolu s Ježíšem vstali o velikonoční neděli k novému životu.

 

Prosby

Cítím už delší dobu tíhu své existence

- Pane, zbav mne hlouposti nosit nůši plnou kamení.

Cítím už delší dobu pachuť života.

- Pane, dej mi poznat to, co jsem ještě nezažil. Abych dříve, než očistím své nitro, měl čas očistit i tvář svého souseda.

Poznal jsem, že se mi při modlitbě rozchází obsah úst s obsahem srdce.

- Pane, dopřej mi, abych měl alespoň občas odvahu hlouběji přemýšlet o tom, co se modlím v Otčenáši.

.... .... ....

 

(Z knihy Maxe Kašparů - ZÁPISNÍK POTULNÉHO KAZATELE, Cesta, Brno 2008)