Jósef Augustyn - polský jezuita, specialista v oblasti spirituality a psychologie. Organizuje a vede střediska ignaciánských rekolekcí. Jeho knihy a články jsou opřeny o velikou a hlubokou zkušenost praxe duchovního vedení. Díky svému odbornému vzdělání a na základě mnoha rozhovorů získal velkou znalost lidské psychiky. Tato kniha patří k textům umožňujícím otevření nitra, sebezpytování, zhodnocení postojů a skutků, a také jako přípravu ke svátosti smíření.

pozn. Kataríny: tato knížka je zaměřena i na cvičení, není příliš úrodné, kdybych citovala staťe. Každý si musí udělat dialog s Bohem sám. Takže jen seznámím, s jakými body pracuje a úvod autora.

Doporučení, jak dělat všeobecné zpytování, obsahuje pět bodů:

První: Děkovat Bohu, našemu Pánu, za přijatá dobrodiní.

Druhý: Prosit o milost hříchy poznat a zbavit se jich.

Třetí: Vyžadovat od duše počet nejdříve z myšlenek, potom ze slov a nakonec ze skutků od hodiny vstávání až do přítomného zpytování, hodinu za hodinou, dobu za dobou.

Čtvrtý: Prosit Boha, našeho Pána, o odpuštění chyb.

Pátý: Předsevzít si polepšit se s jeho milostí.

Slovo autora na úvod:

Nosíme v sobě hlubokou touhu po modlitbě, nedokážeme však této touze dát v našem životě místo. Překážkou není nedostatek času, neboť časem nezřídka plýtváme na záležitosti málo prospěšné, ale především nedostatek naší vnitřní harmonie. Je možné, že věnujeme motlidbě hodně úsilí i času. Činíme často velká duchovní předsevzetí: podnikáme dlouhé poutě, pravidelně se zapojujeme do života určitého náboženského společenství, účastníme se různých duchovních obnov, věnujeme čas duchovní četbě, a přesto naše duchovní potřeby nebývají uspokojeny.

 Naše frustrace se často prohlubuje, když zjišťujeme, jak je naše každodenní chování vzdáleno ideálům, které chováme v srdci. Mylně se domníváme, že vstup na cestu duchovního života rázem odstraní všechny naše slabosti a chyby z našeho každodenního života, zvláště ty, které si nepřiznáme.

A tak s ubíhajícím časem náš duchovní elán vlivem frustrace pohasíná. Někam mizí nadšení pro duchovní záležitosti. Nezřídka se také stává, že po zklamání z dosažených výsledků se vracíme k životnímu stylu "normálních", "střízlivých lidí", pro které má hodnotu především to, čeho je možné se dotknout, co je možné slyšet, vidět, změřit, vydělat, spočítat. Na své zkušenosti z duchovního života pohlížíme zpětně jako na idealismus mládí, který musí prohrát v boji s každodenními starostmi o vlastní kariéru, rodinu, práci, zdraví, a tím spíše tvrdém boji o peníze nebo profesní úspěch.

Navzdory tomuto bloudění, chaosu a naší morální neuspořádanosti teskníme po ztracených nadějích a hlubokých duchovních touhách. V hloubi srdce toužíme - tak jako marnotratný syn pasoucí vepře - abychom se mohli vrátit k Bohu, abychom znovu důvěrně zakoušeli jeho blízkost. A ve chvílích úpřimnosti se pokoušíme o návrat k prožitkům z minulosti. Snažíme se znovu vzkříšit "něco", co už dávno odumřelo. V takových okamžicích máme dojem, že opravdu nechybí mnoho, abychom "ožili" a abychom znovu zatoužili po horlivosti v náboženském životě. A skutečně, je tomu  tak.

Je třeba počítat s tím, že se nestaneme lidmi modlitby a lidmi duchovními "na první pokus". Je k tomu nutná určitá duchovní vytrvalost a věrnost spojená s vnitřní opravdovostí. Všechny polopravdy, polovičatá úpřimnost k sobě samému i k Bohu působí, že není možné, abychom zakusili osvobození z životního zmatku, nepořádku, bloudění, z určité životní povrchnosti.

Pravda vás osvobodí (Jan 8, 32)

(...)

(Jósef Augustyn - Čtvrthodinka úpřimnosti, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1995)

 

pozn. Kataríny: Existuje další skvělá knížečka, tentokrát zaměřena na svátost smíření a jak k ní přistupovat. Autor: Henri Caldélari - Odpuštění, pramen života. Taky spíš nabídnu schéma, tato knížka se nedá číst jako beletrie, ale každou kapitolu je třeba dostávat do našeho nitra postupně.

Možné schéma na přípravu zpovědi:

1. Příprava na zpověď: nutno věnovat dostatek času

a) Modlitba k Duchu svatému

b) Vybrat si a přečíst text ze Slova Božího

c) Provést zpytování svědomí na základě tohoto textu a přitom využít nějakého "vzorového" zpovědního zrcadla.

d) Ztišit se před nebeským Otcem, s důvěrou se na něho obrátit, uvědomit si jeho lásku a nechat na sebe působit jeho milosrdenství.

e) Při modlitbě Otče náš poprosit o odpuštění, provést pokání nebo přečíst žalm

2. Setkání s knězem

a) Představit se (věk, stav, povolání)

b) Pokud je možno, přečíst zvolený text, nebo úryvek

c) Vlastní zpověď

d) Společná modlitba - pokud je možné

e) Přijetí rozhřešení

3. Díkůvzdání

za přijaté rozhřešení buď tím, že se pomodlíme Magnificat, nebo nějaký žalm, nebo poděkujeme spontánně vlastními slovy.

Texty z Písma: podle mě výborný List Římanům. Dále Korinťanům. Ale prakticky vše z Nového Zákona.

 

(Henri Caldélari, ODPUŠTĚNÍ, pramen života - Proč a jak se zpovídat, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1998)