Nedávno jsem se zúčastnila přednášky, která než skutečné křesťanské jádro mi spíš připadala, že jsem se ocitla v kruhu podivných lidí, kteří by sami potřebovali očistu. Ještě doteď to nemohu setřást. Přitom plakátek ničemu takovému nenasvědčoval. Řeč byla o nebezpečí esoteriky a mě osobně při tom napadala řada věcí.


 

Na širší úvod doplním, že šlo o paní a její "stoupence" (a to jsem zjistila až poté, o koho jde a to jsem už předtím cítila spíš negativum, aniž bych ji znala). Abyste rozuměli. Úmysl této přednášky jistě nebyl špatný, ovšem ta forma byla hodně nešťastná, připadala jsem si jako v sektě, vážně. A bylo vidět, že větší část se s touto paní již setkala, majíc s ní své zkušenosti. Evidentně pozitivní. Moje racio a instikt mi spíš napovídal, že bych řadu věcí brala s velkou rezervou. Tato paní prošla (jako i dalších pár lidí, kteří se účastnili přednášky aktivně) snad všemi směry jako reiki, jóga, Bachovými květy apod. Pak údajně slyšela Pannu Marii v Medugorii, které byliny má sbírat a pak jimi léčit. To také praktikovala a ještě před svou osobní konverzí sdělovala lidem i o předcích, co tam vše bylo, co mají užívat apod. Pak se nějak dostala dokonce i k samotnému P. Eliasu Vellovi, známému exorcistovi.

Podle mého názoru velké nebezpečí číhá, když si člověk začne myslet, že může cokoliv, dokonce i to, co náleží skutečně pověřeným exorcistům od biskupů. Není to jen tak nadarmo. Bavila jsem se pak po přednášce s mým známým, který už poznal neblahé zkušenosti se zmíněnou paní, nikoliv jako její klient, ale čistě náhodně, když se se spolčem účastnil exercícií, kde zrovna byla přítomná i ona. Vím, že z toho byli spolčáci hodně špatní. Sám říkal, že velké úskalí je hlavně v tom, že ona paní sice leckdy pomůže lidem od Zlého, ale už je nepřivede ke Kristu. To znamená, že zůstanou někde v půli cesty, ale pokud to nedotáhne až ke skutečnému cíli, tak to Zlo se vrátí, v jiné a daleko horší podobě. Její úmysl je dobrý, sama prožila obrácení, chce svědčit o Kristu, ovšem udělala jsem si obrázek už sama během přednášky a co mi nezávisle pak řekl můj známý, mi to jen potvrdilo. Napadala mě věta Když slepý vede slepého..

Dále se už nechci zabývat touto paní, ale chci se zaměřit na zmíněné praktiky esoteriky. Očekávala jsem, že se něco podrobněji dozvím o metodách, ale ani sami přednášející v tom neměli jasno. Pouze že existují různé stupně zasvěcení a spíš stručné informace. Ovšem zjišťuji, že to až tak nevadí, neboť za důležité považuji, jestli udělá člověk sám k těmto věcem nějaký skutek nebo ne. Důležité je toto: neřeknu asi nic nového, když sdělím, že určitými prvky, cvičebními sestavami (např. v józe, thai-či atd.) se člověk otevírají energii zla, dokonce může uškodit i jinému, pokud udělají nějaký pohyb na druhého člověka. Třeba tam říkali, komu se to stalo, že ho několik dní bolelo břicho.

Co si však mnoho lidí nejspíš neuvědomuje (mě by to také nenapadlo), je, že ačkoliv člověk nezná význam cvičebních prvků, "přesto signalizuje námořníkovi." Přesto působí zlé síly jak v něm, tak na okolí. Dalším takovým typickým prvkem je, že pokud má člověk nějaké problémy, v prvních fázích se skutečně cítí lépe a to může trvat i rok i déle, ovšem poté se začíná cítit čím dál hůř. Vlastně důvody, proč tyto esoterické praktiky lidé vyhledávají, je zažít něco zvláštního. Přímo s tímto cílem se na to zaměřují. Jedna slečna z té skupiny popisovala svou zkušenost se cvičením tai-či. Tato slečna trpěla astmatem. Když začala cvičit tai-či, nejdříve pociťovala úlevu, ale pak se astma zhoršilo natolik, že musela brát nejsilnější léky. Je známo, že záchvaty astmatu úzce souvisí s duševním stavem. Její duše byla už dost prostoupena zlou energií. Pak popisovala, že jednou šla s maminkou na autobus, tam zjistily, že si zapomněly něco důležitého doma (asi 20m od zastávky) a tato slečna běžela pro to domů. Ale už po pár krocích nemohla popadnout dech. Uvědomila si, že před cvičením tai-či takové problémy vůbec neměla. Přestala ho cvičit a později se stala podobná situace, kdy musela pro něco doběhnout a zvládla to bez nejmenšího zadýchání.

Nemá asi smyl vyjmenovávat všechny praktiky zejména východního náboženství, každý kdo na ně narazí, ví, které to jsou. Spíš chci poukázat na určité jevy a ani já si na vše nevzpomenu.

Pozor na autogenní tréningy, relaxace, hypnózy! Teď se trochu zastavím u hypnóz. Popisovala jedna z aktivních účastnit svoji zkušenost. Měla nějaké velké problémy a pán, nevím, jak mu mám říkat - hypnotizér, ji uvedl do hluboké hypnózy, až se dostala do války. Dostala se až mezi předky, kde byl nějaký mládenec, kdy se znali a bylo jí moc dobře. Řekla, že málem fyzicky zemřela, protože se jí nechtělo vracet zpátky. Ona v té hypnóze nepociťovala žádné nelibé pocity a vůbec nechápala, co se s ní dělo, nebo děje. Nicméně, když se vrátila do reality, bylo jí nápadné, že hypnotizér se třese strachy, je celý zpocený. On byl v úzkých, protože měl v botách, protož si sám uvědomoval, že mu tam mohla fyzicky zemřít. Skutečně, i to je možné.

Chci se jen stručně zmínit o Reiki, je to v podstatě předávání energie. Chci zmínit zasvěcence Reiki. Reiki má 8 zasvěcení a čím větší, tím je menší šance návratu. Člověk má totiž úroveň vědomí, podvědomí, nevědomí. Čím častěji a hlouběji nechává působit do sebe tyto síly, tím se dostává až k nevědomí, a nevědomí už nelze ovlivňovat. I když projde celou řadou exorcistických metod, nemusí se z toho dostat. Bude jednat stále stejně a on to nebude chápat, že má takové nutkání a kde se bere. Sám Elias Vella říká, že ne zdaleka všechny posadnuté Zlem lze očistit, i kdyby pro to dělal sebevíc.

Velmi často se, pokud někdo propadne esoterice, rozpadají parnerství. protože mezi svými na těch kurzech se člověk cítí dobře a má tendenci se s někým dát dohromady tam. Ale pozor, ovlivněn není jen člověk praktikující. Ne ta zřídka se stává i to, že psychické problémy (a většinou lékaři ani nevyjasněné) začne mít třetí osoba v rodině, např. děti. Mohou mít deprese, můry apod. Neznamená to, že tohle platí u všech zákonitě, ale je tu další důvod, proč je dobré s těmito věcmi nezahrávat.

Podprahové signály, pozor! Když na mě mává reklama v novinách - anglicky, německy za tři měsíce během spánku skrz CD, MP3, tomu bych nevěřila teda ani náhodou. O podprahových signálech jsem v této souvislosti až tak neuvažovala, zkrátka tomu nevěřím celkově. Ale nevíte, co kdo do nich dal za podprahovky. Co mě vyrazilo ale dech, bylo to, že podprahových signálů se vyrašilo i v klasických managerských (či v podstatě jakýchkoliv) kurzech! Dnes je kurzů jako maku, pozor na výběr. Jenže, vyznejte se v tom. Koneckonců, nemusíme chodit k podprahovým signálům daleko, stačí vejít do obchodů, kde v každém zní jiná hudba, ale účelová. Proto se může stát, že v obchodě stráví člověk rozhodně více času, než myslel a koupí si věci, které ani neměl v plánu, ani je nepotřebuje.

Kapitola sama o sobě, z které mi vstávají chlupy: manipulace dětí k různým soutěžím dětské miss nebo zdánlivě nevinným aktivitám, např. břišní tance. I když o tom říkala jedna aktivní účastnice a bylo vidět, že její výroky jsou podmaněné svým velkým negativismem k vlastnímu tělu, přesto bylo v jejich slovech kus pravdy. Nedávno jsem vystoupení břišních tanců malých děvčátek i čtrnáctiletých děvčat na akci, kde s různým aktivitami ať už sportovními či uměleckými vystupovali děti předškoláci nebo ze zákl. škol. Kde byli přítomni i rodiče. Více než výmluvně to připomínalo erotiku (břišní tance), nebo spíš symboly erotiky, ale to kolikrát stačí. To by bylo něco pro pedofily. Zdá se vám drsný ten můj obrat? Ale není tomu tak? Nebo co si myslet, když dospělák, někdy i učitelka ve škole řekne 14-leté holce: "Jsi dnes sexy." Připadá vám to zdravé? Když kult těla převládá téměř nade vše. Nechci nějak moc vybočit od původního tématu, jen chci zmínit, že přece víme, že muži jsou zkrátka nastaveni jinak a že smyslné podněty s nimi jen cloumají. Jinak to už asi nebude. Ale pokud se ženy chovají vyzývavě a také se tak oblékají, co chcete jiného čekat? Mužům je spíláno, ovšem nabízí se otázka, zda je to skutečně jen jejich problém. Nebo nevěra, která se má týkat údajně hlavně mužů. Ale s kým tu nevěru provádí, sami se sebou? Někdy mě ty procentuální čísla nevěrnosti mužů a žen dost pobaví..

Břišní tance patří do soukromí ložnice pro manžela. Kdysi se sice veřejně tančilo, ale ostatní přítomní měli sklopenou hlavu a dívka tančila pro svého muže nebo pro svého pána jako otrokyně. Byla to výsada pro něho. A já rozhodně věřím, že onehdy nikdo ten zrak nezvedl, neboť sami víme, jak tvrdé tresty byly a že pro tu krev a zabití se nešlo moc daleko..

Když jsme u břišních tanců, přesně tak jsem si ve své obrazotvornosti představovala, že tančila dcera Herodiady pro krále, král byl unešen (jak by ne, erotika z těch tanců jen čiší) a rozhodl se ji spnit vše, oč požádá. A Herodiada skrze dceru požadovala hlavu Jana Křtitele.

A teď si dovolím pár slov mých: uvědomila jsem si, že ta doba, kdy Ježíš prorokoval, že přijdou mnozí a budou se vydávat za něho, je už dávno zde. Vždyť už dnes existuje tolik božstev, včetně zmíněné esoteriky. Myslím, že to evokuje přímo s porušením 1.přikázání V jednoho Boha věrit budeš. Znám některé lidí z okolí (spíš z práce) kteří neudělají krok bez tarotů, používají "živou vodu", navštěvují kartářky. A největší nebezpečí vidím v ZÁVISLOSTI, PŘIPOUTANOSTI. Ke Zlému. A Zlo se tak stává pánem. Co mě ještě více šokuje - když zjišťuji, že mnoho křesťanů má také svého Boha, nikoliv však pravého! Jak často se setkávám s názory, že "chodím do kostela jednou za rok, na Vánoce, to stačí" , "věřím v Boha, ale nevěřím v Církev", "nemusím chodit do kostela, modlím se i doma", "znovunavazování vztahů po rozvodu s někým jiným" (ačkoliv Bible jasně říká, že rozlukový list Ježíš povolil jen kvůli zatvrzelosti srdce, ale kdo se ožení či vdá za dalšího, cizoloží, rovněž tak ten, kdo si vezme manželku/manžela propuštěnou.. pozn.že vezme, to je silné slovo, dnes ve velkém frčí žití na hromádce). Nebo nedůsledná výchova dětí, názor: "však on si sám vybere v dospělosti, jestli chce být věřící".. příp. někdo chodí do kostela ne pravidelně, ale podle svého emocionálmetru. Nejen kvůli esoterice, ale i kvůli těmto skutečnostem jsem ne náhodně zvolila název článku A za koho mě pokládáte vy? (viz např. Matouš, 8.kapitola). Pociťuji čím dále palčivou potřebu se na to neustále ptát. I bez esoteriky na nás denně čeká hodně pokušení (Zlo má neskutečně mnoho podob) a myslím, že jediná obrana proti tomu je dnes a denně se rozhodovat pro Krista.