Vidět věčné hodnoty

R.1228. Třeskutá zima! Mladičká 21 letá kněžna durinská sv. Alžběta byla svým krutým švagrem Jindřichem Raspem vyhnána ze svého hradu. Se svými třemi dětmi bloudila nocí - až děti uložila na první noc v Eisenachu kdesi ve chlévě. A šla do kostela. Mniši se modlili noční hodinky. I prosila je, aby zazpívali Te Deum. Jak je to možné? Ta žena - matka - musela vidět nesmírné protihodnoty za hrozné utrpení, které ji právě tížilo. Ano, viděla za hrob, kde se každému dostane dle jeho zásluh. Dívej se Tam, kde bude náš definitivní osud!

Mysleme na proměnu, která nás čeká, abychom byli schopni vidět Boha tak, jak jest, tváří v tvář! Římský katechismus praví, že se nám dostane podivuhodného, téměř božského vzezření.. Sv. Maxim (7.stol.) praví, že naše proměna - obožení - jest povýšení nad vše stvořené a konečné, úkon Boží, jdoucí do nekonečna, z něhož se nám dostane takové slávy a blaha, pro něž v tomto řádu věcí není ani důvodu, ani pojmu, ani výrazu... Mysleme na to nevýslovné, k čemu se připravujeme oběťmi, cnostmi, láskou!