Mlčení - Mluva svatých

Vtělený Bůh - mlčel! Mudřec - mlčel. Moudře mlčet, v tom je víc inteligence, než moudře mluvit. Potůčky bublají, moře mlčí. Mlčení je umění ubránit se mnoha zbytečných soužení. Je známkou šlechtilého, zralého charakteru vyslovovat se velmi zřídka a velmi stručně o druhých.

Nechej mluvit nejprve druhé, získáš čas, poznáš situaci. Vpadat druhým do řeči je sobectví, pýcha, nevychovanost, nedostatek sebevlády.

Na radnici v Krumlově: Audi, vide et tace, si vis vivere in pace! Poslouchej, pozoruj a mlč, chceš-li žít v pokoji!

Bůh má nejvíc pro toho, kdo miluje mlčení - z lásky k Němu. Jest však i mlčení hříšné: mlčet k zlu druhých, mlčením zapřít víru, nepomoci bližnímu.

Slovo mlčenlivého platí. Mlčenlivý zvlášť Bohu i lidem milý. Když oslice mluvila, prorok mlčel, když prorok mluvil, oslice mlčela! Kolik svatých zasluhuje být zobrazeno jako sv. Jan s prstem na rtech!