Dne 1.11. jsme si připomínali svátek všech svatých. Tyto dny mě homílie františkána P. Gabriela v širokém záběru oslovují. Pokusím se tedy o parafrázi jeho myšlenek z toho dne.


1.listopadu si připomínáme nejen kanonizované svaté (o kterých se ví, jaký život žili, prožili), ale všechny, o kterých se neví, ale došli ke svatosti. Všechny maminky, tatínky, babičky, dědečky, zkrátka všech, kteří jsou už v nebi a přimlouvají se za nás.

Svatí lidé nedělali nic víc a nic míň, než že plnili Boží vůli. Pro nás je to těžko pochopitelné, mnohdy studujeme životopisy svatých, a dělá nám to dobře, zahřívá u srdce, obdivujeme je. Ale už nedokážeme následovat jejich příkladu. Chceme se vyhnout kříži, obáváme se jít svou křížovou cestu, vzít do rukou kříž, který nám dal Pán. Jenže bez bezvýhradného přijetí všeho, co nám chystá Bůh, není možné cestou svatosti jít!

A také jsme často nespokojeni se svým stavem, tam, kde jsme, čím jsme. Vdaní a ženatí nejednou touží po řeholním stavu a kněží zase po rodině, být tatínky, manžely. Jenže - pokud kněz přijímá Boží vůli a v okamžiku vysvěcení říká Bohu ANO, zavazuje se žít s Bohem celý život, v dobrém i ve zlém, i se všemi kříži, které dostane. Právě tak manželé, když se zasvěcují. Ano, přijímám Tě, chci s Tebou strávit celý život, přijímám vše.

Úvaha P.Gabriela ve mně silně evokuje výrok z Písma: "Kdo položí ruku na pluh a otáčí se zpět, není způsobilý pro království Boží."

Nejzásadnější je hledat a naplňovat Boží vůli, však nejen ve stavu, ale také v povolání (v pracovní náplni), právě tam, kam nás Bůh volá.

Lidé na zemi se v průměru dožívají 70, 80, někdy 90., ale maximálně k 100.letům. Co je však toto proti věčnosti? My se často upínáme na budování ráje zde na zemi, neradi se něčeho vzdáváme, pouštíme, chceme si to vše udělat pěkné a velmi často nedomýšlíme důsledky. Je pro nás skutečně důležitější obětovat pár desítek let na úkor nekonečných let na věčnosti s Pánem? Protože tak, jak se můžeme nekonečně v nebi s Bohem a svatými radovat, stejně tak můžeme trpět.

Proto vytrvejme, i když přijdou těžkosti, protože v nebi nás pak bude čekat nekonečná blaženost u Krista! S vděčnosti přijímejme kříže, s radostí plňme Boží vůli.