Rozjímání

Ze všeho, co koná osoba Bohu zasvěcená, jest nejdůležitější modlitba - a z modliteb - rozjímání. On nás uvádí do tajemství Boha a života. Umožňuje sebepoznání, objeví nebezpečí, ukáže cíle a prostředky k nim. Je lékem na nervy, usměrněním celé bytosti.

Sestra Nehrúova - Krišna píše, jak jí radil myslitel Gopál: "Tvrdil mi, že jsem na Indku příliš neklidná, a že bych měla denně ráno sedět a půl hodiny meditovat, abych získala vnitřní rovnováhu a klid".

Sv. Bernard píše Eugenovi III., svému bývalému žáku. "Jsi papež, jsi nejvyšší, ale jsi ubohý popel. Čím tu propast překleneš? Ctností! A jak si osvojíš ctnost? Rozjímáním!"

Pověz mi, jak rozjímáš, a já ti řeknu, jak vypadá tvůj vnitřní život, jakou cenu má celý tvůj život a jaká naděje ti svítá do věčnosti...

"Vše dobré nám přichází od rozjímavé modlitby." (Sv. Alfons).

Již jsme na cestě k jesličkám. Tam lze zakusit pravou sladkost rozjímání.