Chrám Boží jste!

praví apoštol. Nitro křesťana je posvátné, Bohem zbudovaný chrám. Vše je tam posvěceno a zasvěceno službě Boží. Sám Trojjediný Bůh tam přebývá - a s Ním Jeho nebe. Je to velká milost, provází-li nás všude vědomí nesmírné důstojnosti: Obraz Boha, dítě Boží, bratr Kristův, úd Jeho mystického Těla, dědic nebeského království, povolaný s Kristem kralovat a býti blažen.

Vše na vás je Boží. Naše jsou jen hříchy. toto vědomí dovede člověka držet, aby se k ničemu zlému nesnížil, aby si nezadal. Vše, co koná, vnáší do nitra, tam se vše ukládá - v chrámu Božím! - Bože, co tam leckdy člověk vnáší a ukládá!

To vědomí nás pudí chránit chrám poskvrny a zdobit jej tím nejkrásnějším. Všechny oběti a důkazy lásky tam se ukládají jako perly k Božímu trůnu. - Když je tam Bůh, musí se tam konat co možná neustálé klanění, obětování. Tam musí být člověk usměrněn. Tam je těžisko činnosti, zájmů. Tam máš též nosit své bolesti, naděje, prosby. Takový je zákon: Kam chodíš obětovat, kam nosíš úrodu, tam smíš chodit pro světlo, sílu, pomoc, výživu!

Tam v nitru tě tedy Bůh čeká. Vracej se tam, vše tam dones, o všechno tam pros! Nezanedbej, nevzdej se své posvátnosti. To je na tobě to nejkrásnější, nejvznešenější!