Vzpomínáme:

Uplynulý rok - to byl čas - a čas jest milost a možnost posvětit se, konat dobro, získat si zásluhy. - Dnes náš blaží každé vítězství nad sebou, sebezapření, heroismus pokory, lásky. A což až uvidíme velikost Boží tváří v tvář?  - Dnes nás bolí každá ztráta chvilky, každá prohra v boji o vyšší dokonalost, každé poddání se nižším sklonům. A jak to teprve bude bolet, až uvidíme Boží svatost tváří v tvář ..

Ubohými nás nečiní krátkost života, ale to, že jsme málo vykonali .. a co jsme vykonali, bylo stiženo mnohou ubohostí. Jiné věci nás zajímaly a jim jsme dávali víc péče, než tomu, co mělo mít první místo.

Bereme ten rok i život, spěcháme s tím vším pod kříž, tam to klademe, pokorně prosíce:

1. aby Nejsvětější Krev Páně vše obmyla,

2. aby Nejsvětější Krev Páně všemu dala krásu,

3. aby nám dobrotivý Spasitel dal generální absoluci a plnost odpustků.

Pak jdeme s tím "uzlíčkem" k Panně Marii a prosíme, aby tam přidala ze svých zásluh a pak to vše i nás obětovala nejmilosrdnějšímu Srdci Páně, abychom mohli nový rok pozdravit zcela čistí, svatí, jako Bohu milé dítky, hodné Božího zalíbení a veškeré lásky.