Hle, čím máš být!

Bůh nám dává existenci z trojího vznešeného důvodu: Máme být:

1. odleskem Jeho krásy, to jest svatosti,

2. pomníkem, dílem Jeho dobroty,

3. holdem Jeho Majestátu

Jdi s tím požadavkem ke každému úkolu! Bude tě to zvedat, zvát vysoko. Vynasnažíš se stále mít na mysli nekonečnou Boží krásu, svatost, dobrotu - a s Ním zůstat spojen. Čím trvalejší a dokonalejší je toto spojení, tím světější je tvůj život. To je suverénní měřítko. A ten hold Božímu Majestátu musí být naprostou nutností, radostí, písní srdce, pokrmem duše, musíš cítit velký dluh a tíži za chvilku, kdy jsi aspoň jiskřičku klanění nevykřesal ze srdce. A zase a zase: Sanctus, Sanctus, Sanctus - s myšlenkou a touhou: "Celá země klaněj se Tobě, Bože, a plesej Tobě, píseň pěj jménu Tvému, Nejvyšší ... " (Ž. 65, 4. Mešní vstup II. neděle po Zjevení Páně)