Ježíš - Světlo!

Simeon nazval Ježíše Světlem k osvícení pohanů.

Z oslavy očišťování neseme si domů svíci, symbol Ježíše. A naše heslo: Ježíš - Světlo mé! V tom světle se vše pochopí, i to, co ve filosofii zůstává mučivým otazníkem: utrpení, bolest.

Ježíšova pravda v mysli, láska v srdci musí nás vyvést z ulekaného úzkoprsého křesťanství, z formulek a výpočtů a kramaření ... Je nutno stát se křesťanem žhavého srdce, velké podmanivé Idee - Kristus! Vím, komu jsem uvěřil, komu jsem lásku dal a jsem si jist. Je nutno stát se křesťanem formátu Pavlova, jemuž je Kristus všecko ... Pro Krista se všeho vzdává, pro Krista snáší tak hrozné útrapy. Teprve až si můžeme říci, že láska Kristova nás stála starého člověka, slzy a krev, teprve to je láska spolehlivá, jaká vytváří v nás srdce takřka andělská! Kdo miluje pozemské věci - má srdce pozemské. Miluj věci nebeské krásy, nebeských kvalit. Co kdo miluje, tomu se připodobňuje, tím se stává.

Ježíši, Světlo mé, sviť mi na cestu na Tvou Horu svatou a do Tvých stánků!