Ukázala se milost Boha našeho


Dnes na sv. Tita vrací se opět do mysli hlas sv. Pavla. Milý dech vánoc - pohled a zpytování se! Dva světy zápolí v našem nitru: Milost Boží, toužící míti nás dokonalými dětmi Božími, bratry Krista Pána a jednou dědici království nebeského. Je to tedy: svět, síla, moc a pomoc k našemu pravému štěstí. Kéž jsme si toho vědomi, kdykoliv se ozve milost, vnuknutí k sebezapření, oběti. "Hlas mne volá ke štěstí, musím poslechnout!"

Druhý svět -odbojný proti světu milosti, je hlas těla, nižších sklonů a vášní, světa a ďábla. Tento svět, tyto proudy chtějí svrhnout do neštěstí a konečné záhuby. Který zvítězí - o tom rozhodne svobodná vůle. Hle, jak nutno prosit o pomoc, o milost! Když se rozhodne k tomu, k čemu vedla milost Boží - pak "ukázala se milost našeho Boha ... "

Ó jaké štěstí! Vezměme toto světlo ke všemu rozhodování, ke každé volbě! Dejme si předem duší znít: "Ukázala se milost Boha našeho ... " a hned se nám ukáže, co musíme činit, aby se ukázalo dílo milosti.  Jak blažený večer, díváš-li se na celý den, na své nitro, slova, skutky - a můžeš-li si říci: Zde se ukázala milost Boha našeho ... A což teprve, když si to budeš moci říci v poslední večer na smrtelném loži!