Církev

Pius VI. píše r. 1799: "Bůh chtěl, aby Církev vděčila za své zrození kříži, svou slávu potupě, své světlo temnotě, svou pevnost svým ranám. Nikdy není její vznešenost zářivější, než chtějí-li ji lidé zatemnit".

"Církev nevítězí s mečem v ruce, ale s mečem v srdci. Brání víru, ale ne zabíjením, ne násilím, ale láskou, důvěrou. Putuje mezi pronásledováním od světa - a útěchami Božími a zvěstuje kříž a smrt Páně. Silou svého vzkříšeného Pána je posilována, aby přemohla soužení svou trpělivostí a láskou ... aby zvěstovala, i když jen jako stínem, přece však věrně ve světě jeho (Kristovo tajemství, dokud nebude na konci zjeveno v plném světle". (Vatic. II.)

Hle, cesta! Církev - to jsme my! Co o ní řečeno, to očekává Bůh od nás! "Trpělivostí a láskou máme světu zjevovat, ukazovat, zpřítomňovat Krista.