Opuštěnost Páně

na kříži byla vrcholem všek muk Spasitelových. Je hrozné, když člověk ztratí vše, i celé své dílo, i své přátelé, ale ještě mu zbývá pohled vzhůru - je tu Bůh. Ten neopouští, je ti blíž, čím dál je přítel. - Avšak ani této útěchy neměl Kristus Pán. Velikost Jeho muk neměla postrádat žádné výšiny ani hlubiny. Ježíš je opuštěn i od Otce, a to ve chvíli, kdy dle Jeho vůle trpí - pro Jeho děti. Byla to muka nejděsnější. Na zemi zhasla poslední hvězdička, na nebi tma. - Jaké úcty a vděčnosti zasluhuje za to náš milý Spasitel! Tím získal nesmírné milosti právě pro chvíle, kdy vše na světě člověka opouští, ale kdy potřebuje nejvíc lásky a pomoci. Kéž je nám myšlenka na toto moře Spasitelova utrpení důvodem lásky, jaké jen jsme schopni!