Vrchol lásky

Večer před svou smrtí, kdy zrazen byl, kdy duše byla smutná až k smrti, pamatuje na nás milý Spasitel. Každý z nás v té chvíli tanul Mu na mysli, když konal vrcholný svůj div - Eucharistii. Jaké bohatství, jakou moc, milost a lásku nám dává!

Je to oběť Jeho Těla a Krve, Jeho muk a lásky, ze všech tajemství Jeho života oběť Bohu nejmilejší a nám nejprospěšnější, oběť Jeho samého, celé dílo vrcholící Kalvarií! A to nám dává: Vezmi si mne zmučeného, krvácejícího, milujicího a podej mne Otci k Jeho slávě, za sebe, za všechny potřeby!

Svátost - pokrm! A ta oběť je korunována! Týž Spasitel je pokrmem našich duší, nejvnitřněji se nám spojuje, aby nás posvěcoval, sílil, řídil život k blažené věčnosti.

Přítel! Ani to však Ježíši nestačí. Touží být s námi stále ve Svatostánku jako Božský Přítel, Těšitel, Rádce, Pomocník, Útočiště, aby odtud mohl zníti Jeho láskyplný hlas: "Pojďte ke mně všichni!"

Děkujme z celé duše, klaňme se! Důvěřujme! Eucharistie na vrcholu života myšlení, vědění, vzpomínek, tužeb - Eucharistie ať vládne celou naší bytostí!

Slavme při každé mši svaté i my odkaz lásky! Mezi obojí konsekrací prosme denně: Pane Ježíši, dej mně milost, abych umřel z lásky, až budu na vrcholu lásky!"