A tak

Stručná spojka, ale v evangeliu velikonočního pondělí tak mocná, že se zdá nositelkou celého tajemství Kristova.

Kristus Pán se připojil jako pocestný k smutným učedníkům, kteří šli z Jeruzaléma do Emauz. Když na Jeho otázku, o čem hovoří a proč jsou smutní, vysvětlují, že je to kvůli Ježíšovi, který měl vykoupit Izraele, a zatím byl ukřižován - a už je to třetí den ... a nyní snad už Ho ani v hrobě není .. Ježíš odpovídá: "Ó, váhaví a bláhoví srdcem .. Zdali nemusel to Kristus trpěti a tak vejíti do své slávy?" ... Ano: TAK tj. teprve po utrpení, skrze utrpení mohl Kristus vejít do slávy.

Toto je ovšem jeden z nejvážnějších zákonů života. Je nutno trpět - a tak vejít do slávy. Když přijde kříž, jen si pokorně řekněme: "A tak" - a hned si představíme osudy Krista Pána. On je Hlava, my jsme údy Jeho Těla, ty musejí mít podíl na osudech hlavy "a TAK!" Kdo nechce nic trpět, odmítá věnec slávy. Viditelné věci ho příliš okouzlily, zaslepily, proto se opájí nicotnostmi a nechá si ujít věčné hodnoty. Obejmi kříž, dívej se na Krista! Uneseš jej! "A tak" ...