Neustávejme! /pozn. četla jsem, že nevstávejme/


V čem? V modlitbě! Tak káže Kristus Pán. Modlitba spojuje s Bohem, pramenem milosti a všeho požehnání. A poněvadž jsme vždy a ve všem závislí na Bohu, nemáme v modlitbě ustávat. Kdo modlitbu zanedbává, ten se záhy stává zemi suchou, pustou a  neúrodnou. Vyhaslou hvězdu! Vyschlým řečištěm! Tu se nemyslí na modlitbu ranní a večerní. To je samozřejmé, ale myslí se na život modlitby, modlitbu v životě tj. při práci i odpočinku - prostě - oči duše co nejvíc upřené na Boha. Svatí svůj život promodlili. A co vše vykonali! Stačí i okamžikové kontakty s Bohem. Bůh je všemohoucí. Ta spojení, ty vzlety duše neruší práci, ale posvěcují!

Co se modlit? Cokoliv! Co vede, spojuje s Bohem. To je zcela osobité. Sv. Mechtilda si oblíbila pro celodenní volání: "Sláva Otci i Synu .. Chvalte Pána všichni národové ... Bože, ku pomoci mé pospěš ..." Mocně posvětná a pomocná je píseň věčné adorace nebešťanů: Sanctus, Sanctus, Sanctus .. a nyní zvláště Srdci Páně milé: Ježíši, Maria, miluji Vás, zachraňte duše!

Vyplňte tím den, posvěťme i chvíle bolestí - a vše bude krásné, mocné, záslužné! Pozná se, že Bůh je v našem životě hlavním činitelem, mocným ideálem! Neustávejme!