S velikou moudrostí ...

Co to asi je, že k tomu máme jít s velkou moudrostí? Je to rada sv. Mechtildy (Tekoucí světlo božství):

"Patřit na věci s velikou moudrostí, pak neujde žádná věc, aby duše naní nezískala chvály Bohu." Ta rada říká: Všecko, co konáme, co chvíle a den a život přináší, jest nesmírně důležité. Záleží, jak se k tomu postavíme, co s tím uděláme. A tu je základ a předpoklad všeho: pochopit tu věc a situaci jakožto posla, od něhož mám vzít slávu Bohu - jako kytici, z níž mám utrhnout nejkrásnější květ k oslavě Boží. to ovšem vyžaduje: porozumět té věci, podívat se na ni ze stanoviska Božího, jít k jádru věci, neměřit ji smysly, nýbrž rozumem, úvahou, úsudkem! A světice radí: "S moudrostí velikou!" Ano, věc, která se promítne až do věčnosti, situace, která nám může něco dát nebo vzít vzhledem k věčnosti, ta zasluhuje správného a moudrého úsudku!

Nuže, vždy nejprve se vším na vážky Boží! A nikdy nezapomenout, naopak navyknout si tázat se, jak zde tak často radíme: Co zde mohu vykonat k slávě Boží? - Co dnes víc a lépe než včera?

Poznat to, co je štěstí moudrosti - a splnit to, co je blaho svatosti ... aby ve všem byl oslaven Kristus ... Bůh skrze Ježíše Krista. (1 Petr 4, 11)