Všechno je tak krásné ..

Roku 1941, 11. září umírá Anička Zelíková se slovy: "Všechno je tak krásné, s nikým bych nechtěla měnit. Nelituji, že jsem se obětovala. Pane Ježíši, mám Tě tak ráda!" Nemůže být šťastnějšího zakončení života. To děvče umírá v 17 letech - nesmírně mnoho vytrpělo, a přece by nechtělo s nikým měnit. Nikomu nedala nic než lásku bez ohledu, co jí kdo dal nebo jaký to byl člověk. A nebylo chvíle, kdy by nespočívala na paténě lásky. Všecko uměla proměnit v lásku. Denní záchvaty křečovitého kašle - "dělám Kristu Pánu muziku .." Bolest? "To je láska Krista Pána, jenže jako nůž ostrá". - Duše zcela k nebi otevřená, proto nebeskými dary tak bohatá. Ježíš - "Ecce Jesus" to bylo její malé tajemství. Ta jiskra zapalovala nitro ve výheň lásky ..

"Nelituji, že jsem se obětovala .. " - Obětuj se i ty! Nebudeš litovat! Je blažené vidět v hodince smrti vše krásné! Vzývejme Aničku k nejčistší lásce k Ježíši!

Prosme Krista Pána, by ji oslavil ...