Stála pozornost

je nutná, aby duše nějak nepozorovaně nenasáklá duchem světa, tj. aby neměřila, nehodnotila věci, události a lidí dle smyslových dojmů a přechodných výsledků. Tu potřebí stále být na stráži s velmi vážnou otázkou: Co tomu říká Bůh?  - A to si říkat často i při svém jednání i modlitbách. Je se mnou Bůh spokojen, nemohl by mně něco vytknout? "Mám proti tobě .. " Lidé často někoho chválí a velebí, ale Bůh praví: "Mám proti tobě!"

Co platna všechna chvála, sláva světa? Bedlivě nutno dbáti čistoty úmyslu i úkonu, jaké zasluhuje Bůh, když přece vše konáme před pohledem Jeho svatosti - a k Jeho slávě ..

                                       "C o  t o m u  ř í k á  B ů h ?"