Oslavy od lidí nepřijímám

řekl Kristus Pán židům, věděl, že v nich není lásky Boží. "Nehledám slávy své, ale slávy Toho, který mne poslal", řekl. A když Ho chtěli učinit Králem, skryl se. Často přikázal uzdraveným, aby mlčeli. Po vzkříšení mládence Naimského - nedal ani jemu ani jeho matce příležitost, aby Mu poděkovali. - Ježíš chce slávu jen od Otce. Přijďte chvíle, kdy zavolá: "Otče, oslav mne!"

Od lidí oslavy nepřijímá. Po ní netouží, nehledá ji. Od této podmanivé krásy charakteru Kristova - podívej se světem - a zadívej se též do svého srdce! Co tam znamená přízeň světa, uznání, sláva!

Jak se lidé za tím pachtí - je to pýcha! A neštítí se se ani velkých hříchů a zločinů, jen aby dosáhli o stupínek víc. - A co z toho budou mít - jak dlouho trvá přízeň lidí a sláva světáků?

Dobrý Ježíši, Ty zasluhuješ, aby celý svět ležel před Tebou na tváři, ale Ty slávy nehledáš, nepřijímáš od těch, v nichž není lásky Boží.

Nehledám, nepřijímám! To má býti náš poměr a naše řeč tomu, čemu se říká: Přízeň lidí - lidská sláva!