XIX. Úvaha o růženci

V růženci je spojena modlitba rozjímavá s modlitbou ústní. Zatímco ústa vyslovují pozdravení andělské, noří se naše srdce a naše duše do hlubin tajemství života Syna Božího a Panny Marie. Z nich čerpá něžnou zbožnost, pevnou víru, neochvějnou naději, horoucí lásku a nadšenou horlivost. Ústní modlitba a rozjímání se při růženci doplňují a podporují navzájem.

"Zbožnost - právě tak jako láska - i když mnohokrát po sobě opakuje stále táž slova, přece neopakuje totéž, nýbrž stále něco nového, co vyvěrá z nového pocitu lásky," praví ve svém okružním listě o růženci papež Pius XI.

Modlitbě růžence, která již byla bezpočtukráte posmívána, snižována a hanobena od nevěrců a špatných katolíků, ale která je přece tak oblíbena mezi pravými katolíky, zasvětila Církev celý měsíc říjen. Tím odpověděla na oblibu a lásku, jaké se těší růženec u zbožných věřících.

Růženec perličky - do nebe cestičky. Život kdo jimi si značí, k spasení dojista kráčí.