Zázrak z Assisi

Svatý František je podivuhodný zjev: Prosťáček Boží, žebrák, toužící být poslední, je otcem největší řeholní rodiny na světě tří svých řádů. Velikánem ho učinila:

1. láska ke Kristu, zvláště na kříži. Kříž vzal Františka světu - Františkovi dal Krista.

2. Pohrdání a svoboda od věcí, jimž lidé věnují všechny snahy a po nichž se pachtí i za cenu duše. Čtyři P: a) pohodlí, b) požitek, c) přízeň lidí, d) pocty.

Jen Kristus měl pro Františka kouzlo, pouto, cenu. - Když lidé viděli, že František šlape po tom, co oni tak toužebně hledají, viděli Františkovu mravní sílu a nadřazenost. To je k němu vábilo, proto mu věřili. Františkova chudoba není negativní. On jí miluje, ona mu dělá místo pro Krista, pro Jeho dary. Milovaná chudoba z lásky ke Kristu vytváří prostory a situace, které volají po příchodu Kristově. Šťastný František, který se uměl všeho vzdát, aby si Krista získal. V Kristu jsou všechny poklady. Svět, okouzlený tolika úspěchy techniky a umění, nepřestane na dně nesmrtelných duší toužit po jiné podívané: vidět milovanou chudobu, pokoru, následovníky Krista, vidět živé obrazy - Krista. A František byl živý obraz Ukřižovaného. Proto tolik k sobě zvedal svět. V tom je velikost, sláva!