Copak se neprodávají dva vrabci na halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci. (Mt 10, 29-31)


Abychom se v útlém věku při bouřce netřásli strachy, rodiče nás obvykle obalamutili roztomilou fintou. Ubezpečili nás, že pod peřinou se v bouřce ještě nikdy nikomu nic nestalo, a uložili nás do postýlek. Přírodní živel řádil, ale my jsme byli klidní. Důvěřovali jsme plně rodičům, a jak známo, důvěra zbavuje člověka strachu. Později jsme se samozřejmě dovídali, že tam či onde blesk uhodil do chalupy, že si vybírá předměty nejvyšší nebo kovové, ale že to neplatí vždycky. Vybírá si tedy své cíle náhodně? Víme to? A potřebujeme to vědět? Zbavilo by nás to strachu?

Když jsem se chystala psát o náhodě, pátrala jsem po tom heslu v Biblické konkordanci. Čekalo mě velké překvapení: V celém Novém zákoně se podle konkordance nevyskytuje tohle slovo ani jednou! Pocítila jsem nevýslovnou radost. Znamená to, že si na to dal Autor zvlášť velký pozor. Pak mě ale v ekumenickém překladu praštil do očí verš: "Náhodou šel tou cestou jeden kněz..." (Lk 10,31). I když šlo "jen" o podobenství, trochu mě to na toho Lukáše zamrzelo. Už jsem se mu ale omluvila. Starší překlad - Kralická bible - praví: "I přihodilo se, že šel.." A ještě starší latinská Vulgata říká: "Šel kolem.." Dopátrala jsem se dokonce, že v řeckém originále stojí "kata synkyrian", což je doslova "shodou okolností", a je to jediný výskyt toho slova v celém Novém zákoně. Pro mě z toho vyplývá, že Autor s náhodou vůbec nepočítá.

Naopak výslovná výzva "nepodléhat strachu" se v různých obměnách v Písmu svatém vyskytuje 366krát (viz Lectio divina č.13, str. 191, Karmelitánské nakladatelství 2004). Není to nápadné? Každý den v roce si to můžeme připomínat, pokaždé jinými slovy, pokaždé jinými argumenty a stále to bud totéž: Nebojte se! Bůh nás opakovaně a velmi naléhavě vyzývá k důvěře, přestože ví stejně dobře jako my, že se lidem stávají i věci nemilé a nepříjemné, kterým by se rádi vyhnuli. On ovšem nikde neříká: "Nebojte se, nic se vám nestane, nebojte se, nezemřete." Nic takového neslibuje. Ale ujišťuje nás, že nás miluje a že má absolutně všechno bezpečně pod svou kontrolou. Jestliže se jí tedy nic nevymyká, nezbývá pro nějakou náhodu žádný prostor. A je-li tomu tak, pak už není moc důležité, jestli ten blesk práskne zrovna sem nebo jinam.

(Náhody a náhodičky s Marií Svatošovou, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004)