inspirace

Krb

15. 1. 2017 10:30
Rubrika: Názory-úvahy

Doma topíme krbem. Oheň většinou rozdělává manžel, občas i já. Dnes ráno jsem byla na mši sv. na sedmé ranní, manžel ještě spal-byli jsme na plese a šli zpát kolem půl třetí ráno. Do naši farnosti spadá pět dědin, mezi nimi i naše, působí zde jak farář, tak kaplan, kteří musí odsloužit všechny mše, př.: ve dvou dědinách je mše na sedmou /i naše/, ve dvou o 8:45h. a v další 10:30h. Pro mě ten čas - sedmá hodina je téměř šibeniční a někdy jsem jela i do nedalekého města na pozdější mši. Pokušitel našeptává - nechoď ráno, však půjdeš pak, či dokonce večer do města. Ale překonala jsem se, začala jsem chodit na sedmou. Mnohokrát jsem už zjistila, že není nadto začat den s Pánem, se mší svatou - jako první věc po probuzení. Celý den je pak úplně jiný. Jsem posilněna Božím slověm, eucharistií, požehnáním na celý den a následující týden. Dnes jsem byla byla posilněna obzvlášť plně. Cestou domů, i doteď, co píšu článek, ve mě Boží slovo rezonovalo a ve všem, co jsem dělala, jsem viděla požehnání od Pána. Např. jsem se nikdy nezabývala nad činnostmi všedního dne a občas mi něco přišlo jako otrava. Např. zametání sněhu z chodníka a kolem domu. Když jsem přišla ze mše, bylo potřeba to odklidit, ale posilněna mší, jsem to dělala s radostí, skoro jsem si u toho zpívala. Myšlenky neustále bloudily k Bohu a asi poprvé jsem v tom viděla -v těch obyčejných "nepopulárních" činech - lásku i obětavost k manželovi, pospolitost. Jak bude překvapený, že sníh je už umetený, radost, že si může odpočinout. Vzpomněla jsem si při tom i na Hanu Pinknerovou a její knížky, které vychází z rodinných události, které jsou protkány, působením Ducha sv.

Poté jsem vymetla krb, dala do něho třísky a papír na podpal. Rozdělávat oheň v krbu, na to musí být grif, zdaleka ne vždy mi to jde. Někdy to ne a ne chytnout. Ale dnes šlo jakoby vše samo. Rozdělala jsem oheň napoprvé, vyšlehl jasný a silný plamen a jak jsem se dívala do krbu, napadla mě paralela, jak to je s živou vírou. Že někdo může nadšením pro víru zahořet, jenže pokud nepůjde hlouběji na kořen, může krátce na to zhasnout. To jsem si uvědomila, když po chvíli vidím, že oheň ztrácí tah. Stačilo to dřívi trochu otočit, trochu šťouchnout a rozhořelo se to zase. Tak tady mě napadlo, ano, musíme si správnou cestu-k víře (u)hlídat. Správným šťouchnutím od Ducha svatého neusnout na vavřínech Když poleno hoří, ale po čase začne vyhořívat, je čas přidat další poleno. Co by to mohlo symbolizovat? Aby nevyhasla víra, je žádoucí pravidelně se vzdělávat v náboženské nauce, zajímat se o duchovní obnovy a pokud slábne pevná vůle/odhodlání jít s Kristem, podívat se na vše novým/jasným pohledem. A nakonec to nejdůležitější: aby mohl krb fungovat, potřebuje pravidelnou údržbu. Tak, jak vysypávám popel z krbu, "vysypat" Bohu své hříchy, obnovovat se ve svátostech. Sklo krbu se celkem často začmoudí. Takže i o vnější stránku je třeba pečovat. Např. aby dobro, které máme v srdci, vyzařovalo i navenek, aby lidé věděli, kde je zdroj naší naděje, aby levice nevěděla, co děla pravice-myšleno tím, aby všechno, co děláme, bylo věrohodné. Bez ziskuchtivosti, vypočítavosti, bezelstně. Čisté sklo krbu-vnější stránka, může symbolizovat i vhodné oblékání, nebudící pohoršení, i sváteční šat na nedělní mši, které se leckde vytrácí. V neděli lze často vidět rifle aj. a to u všech věkových kategorií.

Pane, děkuji Ti, že jsem ranní mší svatou  tak plnohotnotně začala dnešní den, jehož plody zcela zřetelně vnímám a děkuji Ti za Tvé požehnání, kterým moji rodinu dnes a denně obdarováváš.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková