Mým cílem není rozsáhle rozebrat Dolomity. Ostatně, není na to ten prostor. Je však dobré si připomínat 1. světovou válku a nezapomínat. Taktéž to může být vítané přiblížení pro ty, kdo ještě v Dolomitech nebyli.


Dolomity - jsou jedním z horských masivů Italských Alp. Rozkládají se v severní části Itálie. Název je po francouzském učenci, mineraologovi Deodátovi de Dolomieu (1750 - 1801).

Plocha Dolomit - 4750 km na druhou. Je vymezena tokem řeky Rienz na severu, východní hranici tvoří řeka Piava. Severní ohraničení Dolomit tvoří údolí Val Pusteria. Nejznámější řeky území Adige a Isarco tvoří západní hranici pohoří - Belluno, Trento a Bolzano.

Dolomit se chemicky skládá z uhličitanu vápenatého a hořčíku. Skály  jsou zde složeny z dolomitu obsahující 50-90% karbonátů. Ten nahradil samotný uhličitan vápenatý procesem výměny diageneze. To také způsobuje rozličné tvary dolomitských vrcholů, věží, či nakloněných povrchů. Skalní stěny jsou méně odolné vůči erozi, tak získavají na své strmosti a hřebeny na rozeklanosti.

Zdroj a podrobnější informace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dolomity/

 

1. světová válka v Dolomitech:

Rakousko, Německo a Itálie uzavřely roku 1882 Trojspolek. Ke konci 18. století , kdy došlo k napětí mezi evropskými mocnostmi. Tento pakt měl zavazovat ke vzájemné pomoci v případě ohrožení jejich členů. Nutno podotknout, že ani mezi zmíněnými státy nepanoval zrovna pokoj. Itálii se nelíbila vzrůstající moc Rakouska - Uherska na Balkáně. Itálie se obávala, aby Rakousko nezískalo celé východní pobřeží Jadranu a tak nechala do paktu začlenit článek VII, podle kterého se mělo Rakousko vždy poradit s Itálií. Po atentátu v Sarajevu se Rakousko s Itálii neradilo a vyhlásilo válku Srbsku. Itálie odmítla Rakousko ve válce podpořit, prohlásila, že válka není obranná.

Nejdříve se zdálo, že Itálie zůstane neutrální zemí. Až dokud nepodepsala Londýnskou dohodu, která ji slibovala výrazné posunutí severní hranice na úkor Rakouska - Uherska. 4.5. 1915 Itálie vypověděla válku Rakousku - Uhersku.

Fronta v Dolomitech:

Tyrolská horská fronta vykazovala vzdušnou čarou více než 350 km. Začínala na vrcholu Pfanspitze v Karišských Alpách a vedla přes sedlo Kreuzbergplatz napříč Sextenskými Dolomity a dále k vrcholům Tofan. Přes horu Lagazuoi, dále na Marmoladu a Col di Lana.

Válka zuřila v nejvyšších částech. Obě strany zapojily dělostřelectva. Za pomocí lidí a zvířat byly rozebrány kanóny a přesunuty do nejvyšších oblastí. Rakušanům se podařilo umístit kanón až na Marmoladu, Italové měli 6 kanónů na vrcholech Tofan.

(...)

Celé frontové území Sextenských Dolomit bylo rozryto následkem válečné činnosti i budováním válečných staveb. Mohutnými skalními bloky byly s velkou námahou hloubeny tunely. Obzvlášť tvrdé podmínky byly v zimních měsících, když často prudké bouře zafoukaly frontovou linii.

I když Monte Piano byl nepatrný dolomitský blok, díky své náhorní plošině byl jedním z nejdůležitějších ohnisek bojů na frontovém úseku kolem Drei Zinnen. (...) Poslední těžký střet byl na konci října 1917, krátce před rozhodující bitvou Isonzo. Počátkem listopadu 1917 opustily v rámci zpětného pohybu všechny armády Monte Piano. O rok později se rakouská-uherská vojska vzdala. Rozhořená válka od Julských Alp až po švýcarské hranice byla ukončena. Na obou stranách zůstala otřesná bilance padlých (cca 180 000). Mnozí z nich jsou dodnes pohřbeni v těchto horách.

Zdroj a podrobnější informace: http://www.dolomity.poznavaci-zajezdy.cz/valka-fronta

Doporučuji: najít si na youtube dokument: můj děda byl voják, válčil na Piavě.

Kniha: Milan Čepelka - Fronta v Dolomitech 1915 - 1917, v r.2017  8.vydání. Autor vydává knihy  vlastním nákladem, většinou je distribuuje do knihkupectví KOSMAS  v Olomouci nebo se dá objednat přes internet.

Tato kniha vychází již čtvrtstoletí, takový je zájem. Každé vydání obsahuje vždy něco navíc. Autor se tomu vášnivě věnuje předlouhé roky, pravidelně jezdí do těch míst, stihl si povídat ještě s mnoha pamětníky aj. Jeho kniha je opravdu výjimečný počin, protože tak komplexní informace člověk nikde nenajde.

 

Papež Pavel VI vyslovil:

VŠICHNI, KDO PADLI VE VÁLKÁCH,

ZACHRÁNĚNÍ, VAŠE DĚTI,

NABÁDAJÍ VÁS, ABY SE LIDSTVO

NAVŽDY VYVAROVALO VÁLKY.