Teda, nikdy bych si nemyslela, že zrovná já napíšu pár řádek k volbě prezidenta. Vždy jsem se tomu vyhýbala širokým obloukem a mj. nesnáším - což naštěstí už opadlo, aspoň u nás - agitky v kostelích před volbama, koho mají křesťané volit. To je podle mě stejné ovlivňování jako jakékoliv jiné.


Navíc se tím nikomu neprospěje - je to podobné, jakoby jste žáčkovi vypočítali příklad, dali mu hotový výsledek, místo toho, aby na to přišel sám, což je pro něho daleko cennější a navíc zapamatovatelné.

A myslím, že často si lidé (všeobecně) neuvědomují, že ve skutečnosti nevolí oni, ale volí za ně mediální manipulace. Pořád se mluví o svobodě, ale je skutečně? Média dokážou tak krásně kalkulovat /převracet informace/, že lidi protlačí přesně tam, kam chtějí. Např. s kým máte logicky větší soucit? S otloukánkem... A tak může klidně, aniž to lidé tuší, strana, zastánci, či zpříznění novináři nastrčit článek, kde nenechají niť suchou na vlastním kandidátovi, protože psychologicky se lidé rozhodnou tak - ten a tamten je nejvíc hájený, ten mi už leze na nervy, ale do tohoto pořád tak šijou a šijou, že to už není normální a just ho půjdu volit. Však on jim ještě ukáže. Ale stejně tak mají vliv i populistické masívní články. Jedny to odpuzuje, ale další jdou s davem. K tomu všemu to funguje i obráceně. Je kandidát, o kterém nic nevíme, o kterém nelze nic zjistit (pokud nemáme šanci osobního kontaktu s ním), leda to, co se "o něm píše". A z toho, co se píše, můžeme nabýt dojmu, jo, to je ten správný člověk, ten bude skvěle reprezentovat naši zemi, hájit naše zájmy. Opravdu? Prostě chci říct, jak se dá vším manipulovat. Ne že by snad volba prezidenta byla výjimka. Manipulace médií je všudypřítomná a u všeho.

Mediální masáž bych přirovnala k tomu, když na kozu posvítí silný reflektor, ona zůstane jako ochromená, neschopná pohybu a tak se, dezorientovaná, nechá vést, kam ji zavedou. To mi připomněla i moje kolegyně z práce, která na své přítomné kolegyně agilně naléhala, aby šli hlavně volit. Pokračovala v naléhání dotazem, koho půjdou volit a kolegyně jí to řekla - spustila lamentaci, toho né, jestli je blbá, takového demagoga a nevím jakými výrazy ho častovala a násilně přesvědčovala, ať jdou volit toho a toho (schválně neuvádím jména). Nevěřícně jsem na ni hleděla. Jednak s ní nebylo ani sto rozumně debatovat, to v její zaslepenosti nešlo a jednak mně úpřimně překvapila, jak se najednou, co jí nezajímalo jak je rok dlouhý, o politiku zajímá. Očividně byla ovlivněna masou médií, nebyla schopna předložit rozumné argumenty, kromě těch, co si četla na netu.. prostě populismus. Na jedné straně se vehementně dožadovala, ať jde každý volit, a na straně druhé odmítala akceptovat jinou volbu kolegyně, která se neztotožňovala s "jejím" kandidátem. Kolegyně měla aspoň SVŮJ VLASTNÍ NÁZOR. KAŽDÝ VOLÍ PODLE SVÉHO ROZHODNUTÍ A VLASTNÍHO SVĚDOMÍ. Co se má ona do toho co starat? Co jí má co nařizovat.

A také si nejsem jistá, jestli náš národ je zralý na odpovědnou volbu prezidenta svými hlasy. Nejsem si jistá, jestli referendum je vždy šťastná volba...

Letos mám dokonce z toho větší obavy než před těmi 5 lety.

Já bych byla tak pro to, aby už v čase, když se začínají sestavovat kampaně, vypli proud. Aby nebyla možnost televize, internetu a Facebooku, rádia... a panečku, to bychom koukali, jak by se lidé rozhodovali, kdyby museli PŘEMÝŠLET. A tak pojďme volit - SELSKÝM ROZUMEM.