.. aneb jazykové odlišnosti


Je to už pěkná řádka let, co jsme se ze Slovenska přestěhovali na Moravu a natrvalo se zde usadili. Jsem z generace, kdy jsme neměli problém nejenže si vzájemně řečově porozumět, ale dokázat se i domluvit. V ČR jsem začínala rovnou střední školu a tudíž jsem se češtinu gramaticky neměla kdy a jak učit. Avšak vášeň pro knihy se na tomto neoraném poli zúročila vrchovatě a tak mi nečinilo potíže se snadno přizpůsobit.

Přesto, ty začátky, hlavně, co se týče porozumění nářečí (uherskohradišťsko) a některým slovům, které pro Slováky znamenají úplně jiný význam, byly někdy k popukání.

Tak třeba - když jsme poprvé (a pak ještě xy opakovaně) slyšeli v létě větu: Je mi vedro!

Kroutili jsme nad tím hlavou - "ti lidé zde jsou nějací divní..."

Na Slovensku totiž vedro znamená to, co u vás kýbl. Tak si umíte představit, jak to znělo: je mi kýbl!

Téma TRNKY by vydalo na barvitou diskusi. Když po xy té mamce v kanceláři někdo říkal, jak byl sbírat trnky, tak to už nemohla vydržet a říká: "jak jako chodíte sbírat trnky?" "Jaké trnky?" Vyšlo najevo, že pod pojmem trnky kolegyně myslí švestky. Ale trnka na Slovensku - to je normálně keř, rostoucí převážně v lese, na kterém rostou nejdříve květy, pak takové malé modré trpké bobulky a ani se nedají konzumovat přímo. Využití tak na džemy, někdy i pálenku. Až jim (kolegyním) musela mamka přinést ukázat slovenský atlas rostlin a keřů. Jo, jinak švestka=slivka. Nebo slovo "střešně". Mně to osobně evokuje, jako když něco roste na střeše. A to jsou přitom třešně. Na Slovensku čerešňe.

Nebo jsme nechápali, jak může někdo říkat hroznu jako plodům VÍNO. Víno je přece víno a hrozy jsou hrozny.

Úsměv vyvolá zřejmě i hovorové znící "rožni" /jinými slovy rozsviť/ versus slovenské zapáľ . Tady na Moravě kdyby někdo řekl "zapal", pochopil by, že ten někdo má na mysli rozdělat oheň. U nás podobný dojem vyvolá moravské "rožni". Připomíná to něco jako opekání na roštu.

Nebo zde klasická otázka ve smyslu Jak se máš, jehož význam jsme pochopili až později, ale pravda je, že doteď mě to (jako jediné) irituje. Otázka: JAKÁ? Tazately navíc pronášená takovým, táhnoucím, hlasitým, skoro až zpěvavým hlasem. Ale co to vlastně je? Co na to vůbec odpovědět? Když se někdo chce zeptat, jak se ten člověk má, proč se na to nezeptá rovnou a norm.větou?

Nářečí jako takové se mi přitom moc líbí, ale ze začátku jsme měli srandu z takových těch kroutících slov jako: Bolijou mě nohy..

Ještě větší mazec je to u některých spisovných slov a pravidel. Tak např.: musela jsem se dlouho učit rozlišovat jet (v dopr.prostředku) a jít (pěšky). Na Slovensku je to jednoduchší. U nás všetko IDE. Snad teda kromě letadla. Ale jinak všechno: chodec, auto, vlak, autobus.. Pak je pro Moraváky a Čechy jistě legrační slyšet v SR na nádraží: vlak prichádza na druhú koľaj.. Nebo takový rychlík-tomu, než někam príde, to může trvat i celý týden... :-)). No jo, a pak se můžete divit, proč na jízdní tabuli naskakuje - 10 min. zpoždění, 15 min. zpoždění, 30 min. zpoždění, 60 min. zpoždění..

Slangově se pak v SR navíc říká: Šli jsme na aute :-).

V ČR by se to chápalo tak, že sedíme na střeše auta a ještě auto IDE, takže Moravák (a Čech) by si pod tím zřejmě představili podobný vůz, jako měli Flinstoneovi v době kamenné, kdy místo kol měli spodek auta děravý a šlapali s tím autem po cestě chodidly. Takže vážně ŠLI.

Můj brácha si kdysi dělal legraci, když si nemohl vzpomenout na české slovo. Např. brýle jsou u nás okuliare. A on jim říkal "okulíře". Nebo českou kapustu přejmenoval na "kapoustu". Tyhle opičky ale dělal jen doma. S tou kapustou je to ale také zajímavé! Pod čím vy znáte kapustu, v SR se tato zelenina jmenuje KEL. Kapustu máme taky - jenže to je přesně to, co u vás ZELÍ. Přijdete do obchodu s jiným jazykovým vybavením a hned může být veselo. :-)

Když si na jidelníčku Slovák přečte - maso v kapustě/nebo v zelném listu - představí si pod tím, že maso je do toho listu zabalené a takto připravené (závitek). A zde maso v kapustě znamená jen to, že zelí nebo kapusta je podušená a k tomu jsou třeba nějaké výpečky. V SR by se takto podušenému zelí nebo kapustě řeklo prívarok. Ale maso v listu, je prostě maso v listu. To jen ukázka z gastronomie.

A mimochodem, žádný DREVOKOCÚR neexistuje! Někdo to pustil do světa a každý tomu věří. Moravskému kamarádovi jsem to z hlavy musela vytloukat půl roku. A doteď si nejsem jistá, jestli to pobral. Veverka = slovensky VEVERIČKA.

Našlo by se toho daleko víc, ale za ta léta už si ani všechno nevybavím. Chtěla jsem si nostalgicky zavzpomínat na naše zajímavé začátky a musím říct, LÍBÍ SE MI TO A LÍBÍ SE MI TU.